Co je to nesrovnalost?

Nesrovnalostí se rozumí porušení právních předpisů ES nebo ČR v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU nebo ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu EU nebo do veřejného rozpočtu ČR.

Odhalení nesrovnalosti v projektu může vést ke komplikacím v jeho realizaci. Nejčastější z nich je pozastavení administrace žádosti o platbu a proplácení výdajů. Zjištěná a potvrzená nesrovnalost pak s sebou zpravidla přináší krácení způsobilých výdajů projektu, ale v některých případech může dokonce vést až k odejmutí celé částky dotace.

Co konkrétně je tedy možné považovat za nesrovnalost?

Jak z definice nesrovnalosti vyplývá, rozumí se nesrovnalostí porušení právních předpisů ES nebo ČR, které upravují použití prostředků z rozpočtu EU nebo veřejných zdrojů ČR a každé porušení podmínek, za kterých byly tyto prostředky poskytnuty (tj. včetně Smlouvy o poskytnutí dotace). Jelikož je šíře povinností příjemce dotace daná pravidly Regionálního operačnímu programu Severozápad (ROP SZ) a legislativou rozsáhlá, je analogicky  poměrně rozmanité spektrum jejich možných porušení. Obecně se za nesrovnalost považuje:

1. Porušení rozpočtové kázně (tzn. porušení podmínek poskytnutí dotace po proplacení dotace)
2. Systémová nesrovnalost (chyba spojená s fungováním systému a objevuje se u více projektů)
3. Ostatní nesrovnalosti (např. porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, podezření na spáchání trestného činu).

Neznamená to však, že porušení podmínek poskytnutí dotace před proplacením dotace zůstává bez povšimnutí. Takovéto pochybení často vede ke snížení objemu poskytnuté dotace formou korekce (finanční opravy).

Příklady možných porušení podmínek poskytnutí dotace:

Účetnictví

• proplacení výdajů z jiného než projektového (případně úvěrového) účtu uvedeného ve Smlouvě o poskytnutí dotace (dále jen „Smlouva“)

• proplacení výdajů v hotovosti nad 10.000 Kč

• nesprávné prokazování způsobilých výdajů (absence bankovních výpisů, pokladních dokladů apod.)

• neoznámení nebo nesprávný výpočet příjmů projektu v souladu se Smlouvou; nevedení příjmů projektu na projektovém účtu

Projekt a jeho změny

• nesplnění povinnosti zahájit fyzickou realizaci projektu nejpozději do 6 měsíců od podpisu Smlouvy

• neoznámení změny finančního plánu

• provedení podstatné změny projektu bez oznámení v souladu s Příručkou pro příjemce

• nenaplnění monitorovacích indikátorů (plochy, délky, kapacity, počtu lůžek apod.) o více než 10 %

Publicita

• nedodržení povinné publicity dle nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 a dle pravidel ROP SZ

Nakládání s majetkem

• zřízení zástavního práva v rozporu se Smlouvou

• pronajmutí majetku pořízeného, byť i jen částečně z dotace, v rozporu se Smlouvou

• převedení vlastnického práva k majetku pořízeného, byť i jen částečně z dotace, v rozporu se Smlouvou

• nesplnění povinnosti pojistit veškerý pojistitelný majetek pořízený z dotace

Archivace

• absence Smlouvou požadovaných dokumentů vztahujících se k projektu

• absence dokumentů požadovaných legislativou (stavební deník…. apod.)

Formální nedostatky

• nedodržení lhůty pro předložení monitorovací zprávy / hlášení

• opakované nedodržení lhůty pro předložení monitorovací zprávy / hlášení, žádosti o platbu apod.

Ostatní

• neposkytování dostatečné součinnosti v souvislostí s realizací projektu dle Smlouvy

• vyhotovení, použití nebo předložení nepravdivých, nesprávných nebo neúplných dokladů ve smyslu ustanovení § 129a trestního zákona

Veřejné zakázky

Jedná se zejména o následující:

• zakázka byla zadána, aniž by byly dodrženy požadavky na zveřejňování uvedené v zákoně o veřejných zakázkách resp. dokumentaci ROP SZ,

• při zadání hlavní zakázky byla dodržena pravidla pro veřejné zakázky, nicméně následovalo zadání jedné nebo více dodatečných zakázek, při nichž nebyla dodržena ustanovení pravidel pro veřejné zakázky, zejména ustanovení o použití jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu krajní naléhavosti způsobené nepředvídatelnými událostmi nebo v případě přidělení zakázek na dodatečné dodávky, práce nebo služby, příp. Zadání jedné nebo více dodatečných zakázek překročilo hodnotu původní zakázky o více než 20 %,

• v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zakázce nebyla uvedena nebo dostatečně popsána všechna kritéria pro ověření vhodnosti a výběr účastníků a/nebo udělení zakázky,

• při udělení zakázky byla použita nezákonná kritéria pro zadání zakázky (například: použití kritéria pro ověření vhodnosti a výběr účastníků ve fázi zadání zakázky, nedodržení kritérií stanovených veřejným zadavatelem v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci nebo nesprávné a/nebo diskriminační použití kritérií pro zadání zakázky),

• případy, kdy některé subjekty byly od podání nabídek odrazeny z důvodu nezákonných omezení stanovených v oznámení o zakázce nebo v příslušné zadávací dokumentaci (například povinnost mít v dané zemi nebo regionu sídlo nebo zástupce, stejně jako stanovení příliš specifických technických norem, které upřednostňují jeden subjekt, nebo požadavek mít zkušenosti v daném regionu atd.),

• zadávací dokumentace nebo oznámení o zakázce obsahuje diskriminační nebo nedostatečný popis (s ohledem na to, aby uchazeči mohli určit předmět zakázky a veřejní zadavatelé zakázku zadat),

• zadavatel s uchazeči během výběrového řízení vyjednával, s výjimkou případů, kdy výhradním cílem těchto jednání bylo vyjasnit nebo doplnit obsah jejich nabídek nebo upřesnit povinnosti zadavatele,

• došlo ke snížení hmotného předmětu zakázky, aniž by byla odpovídajícím způsobem snížena hodnota zakázky, nebo došlo k odpovídajícímu snížení hodnoty již uskutečněné zakázky (týká se i případů, kdy se částka, o níž byl předmět zakázky snížen, použije k provedení dalších prací),

• při zadání zakázky nebyly dodrženy některé méně podstatné prvky, jako je zveřejnění oznámení o zadání zakázky,

• nedodržení lhůt stanovených v Pokynech pro zadávání zakázek pro zaslání zadávací dokumentace, zasílání pozvánek na hodnotící komisi, zasílání případného vypořádání námitek apod.

Oblast veřejných zakázek je pro úspěšnou realizaci projektů velmi důležitá, proto jí ŘO věnuje patřičnou pozornost. Z praxe je nutno potvrdit, že tato oblast patří při realizaci projektů spolufinancovaných EU k těm nejrizikovějším. ŘO pro Vás proto analyzoval jednotlivé případy a připravil přehled nejčastějších pochybení při zadávání a realizaci veřejných zakázek, včetně doporučení, jak jim předcházet. Přehled možných pochybení naleznete na internetových stránkách ROP SZ.
.