Logo
czech english
Regionální rada regionu
soudržnosti Severozápad

Úřad Regionální rady
Berní 2261/1
400 01 Ústí nad Labem

Úřední hodiny podatelny:
po-pá 8.00-13.00
PRACOVIŠTĚ KARLOVY VARY

Závodní 391/96C
360 06 Karlovy Vary

Úřední hodiny pro veřejnost:
po-pá 8.00-13.00
  • Silnice v Krásné Lípě
  • Domov dětí a mládeže v Nové Roli
  • Městská knihovna v Děčíně
  • Amfiteátr v Lokti
  • Karlovarská krajská nemocnice
  • Park Herty Lindnerové v Krupce
  • Domov dětí a mládeže v Nové Roli
  • Sportovně rekreační areál Krajinka v Chebu
  • Dopravní hřiště v Litoměřicích
  • Zubrnice
  • Dopravní terminál v Chebu
  • Dům porcelánu v Dubí
  • Rekonstrukce střechy kostela v Petrovicích
  • Depozitář muzea v Žatci
  • Krajská zdravotní v Ústí nad Labem - dětský pavilon
  • Meandr Ohře
  • Nemocnice v Mostě
  • Dopravní hřiště v Litoměřicích
  • Krajská zdravotní v Ústí nad Labem - dětský pavilon
  • Zubrnice
  • Městský úřad v Třebenicích
  • Sportovně rekreační areál Krajinka v Chebu
  • Městská knihovna v Děčíně
  • Hasičské muzeum v Krupce
  • Autobusový terminál v Žatci
  • Městská nemocnice v Litoměřicích
  • Plavecký areál v Ústí nad Labem
  • Hasičské muzeum v Krupce
  • Městská knihovna v Nové Roli
  • Regioshark
  • Domov se zvláštním režimem Oáza Klidu o.p.s. v Novém Sedle
  • Městská knihovna v Nové Roli
  • Autobusový terminál v Žatci
  • Silnice Pstruží
  • Sportovní areál v Duchcově
  • Městská nemocnice v Litoměřicích
  • Nemocnice v Mostě
  • Diakonie ČCE v Litoměřicích
  • Karlovarská krajská nemocnice
  • Víceúčelové hřiště v Litvínově
  • Meandr Ohře
  • Dům porcelánu v Dubí
  • Sportovní hala v Litvínově
  • Regioshark
  • Sportovní hala v Litvínově
  • Víceúčelové hřiště v Hazlově
  • Autobusové nádraží v Litoměřicích
  • Společenský objekt Dalovice
  • Autobusové nádraží v Litoměřicích
  • Retromuseum v Chebu
  • Zámecké zahrady v Děčíně
  • Zámecké zahrady v Děčíně
  • Víceúčelové hřiště v Litvínově
  • Depozitář muzea v Žatci
  • Bazénové centrum Karlovy Vary
  • Bazénové centrum v Karlových Varech
  • Dopravní terminál v Chebu
  • Retromuseum v Chebu
  • Park Herty Lindnerové v Krupce
  • Víceúčelové hřiště v Hazlově
  • Multifunkční hřiště v Hroznětíně
  • Domov se zvláštním režimem Oáza Klidu o.p.s. v Novém Sedle
  • Volnočasový areál Rolava
  • Rekonstrukce střechy kostela v Petrovicích

Příklady nesrovnalostí

Přijetím dotace přebírá její příjemce odpovědnost za to, že prostředky použije na daný účel a podle pravidel daných právními předpisy, podmínek poskytnutí dotace nebo smlouvy o poskytnutí dotace, následná kontrola shledá nedostatky a ŘO učiní závěr, že došlo k porušení rozpočtové kázně.

 

Příklady možných porušení podmínek poskytnutí dotace:

Úplný výčet jednotlivých pochybení, která se v průběhu realizace projektu vyskytují, je včetně hrozících finančních postihů uveden v části III. Tabulky finančních oprav (EXTERNÍ METODICKÝ POKYN Č. 74 – PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ), kterou naleznete v sekci metodické pokyny.

 

Účetnictví

  • proplacení způsobilých výdajů z jiného než projektového (případně úvěrového) účtu uvedeného ve Smlouvě o poskytnutí dotace (dále jen „Smlouva“),
  • nesprávné prokazování způsobilých výdajů (absence bankovních výpisů, pokladních dokladů apod.)
  • neoznámení nebo nesprávný výpočet příjmů projektu v souladu se Smlouvou; nevedení příjmů projektu na projektovém účtu,
  • nezařazení majetku podpořeného z dotace do účetní nebo majetkové evidence,

Projekt a jeho změny

  • nesplnění povinnosti zahájit fyzickou realizaci projektu nejpozději do 6 měsíců od podpisu Smlouvy  (bez souhlasného stanoviska ŘO),
  • provedení podstatné změny projektu bez oznámení v souladu s Příručkou pro příjemce,
  • nenaplnění monitorovacích indikátorů (plochy, délky, kapacity, počtu lůžek apod.),
  • nezajištění povinné udržitelnosti projektu,

Publicita

  • nedodržení povinné publicity dle nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 a dle pravidel ROP SZ

Nakládání s majetkem

  • zřízení zástavního práva v rozporu se Smlouvou,
  • pronajmutí/výpůjčka majetku pořízeného, byť i jen částečně z dotace, v rozporu se Smlouvou (příjemce
    napraví či nikoliv),
  • převedení vlastnického práva k majetku pořízeného, byť i jen částečně z dotace, v rozporu se Smlouvou,
  • nesplnění povinnosti pojistit veškerý pojistitelný majetek pořízený z dotace,
  • použití majetku pořízeného z dotace na jiné účely, které nesouvisí přímo s předkládaným projektem (bez souhlasu ŘO),
  • zcizení majetku podpořeného z dotace bez pořízení nového majetku.

Archivace

  • absence Smlouvou požadovaných dokumentů vztahujících se k projektu,
  • absence dokumentů požadovaných legislativou (stavební deník, apod.),

Formální nedostatky

  • nedodržení lhůty pro předložení monitorovací zprávy / hlášení a to o 16 a více dnů,
  • nedodržení lhůty pro předložení monitorovací zprávy v době udržitelnosti

Ostatní

  • opakované neposkytování součinnosti v souvislosti s realizací projektu dle Smlouvy,
  • vyhotovení, použití nebo předložení nepravdivých, nesprávných nebo neúplných dokladů ve smyslu ustanovení § 260 trestního zákona,
  • porušení pravidel veřejné podpory,
  • nenaplnění cílů a účelu projektu (částečně, vůbec),
  • nedodržení principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti vynaložených výdajů,
  • opakované nedodržování lhůt stanovených v Pokynech pro zadávání zakázek.

 

Nejčastější a nejzávažnější pochybení souvisejí s nesprávnou aplikací zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále i ZVZ). Tento zákon je administrativně složitý, proto si zadavatelé často najímají pro administraci zakázek specializované subjekty (firmy či advokátní kanceláře). Zadavatelé nicméně nakonec zjišťují, že ani smlouva s profesionálním administrátorem zakázky je neochrání od konečné zodpovědnosti za porušení zákona.

 

Úplný výčet jednotlivých pochybení, která se v průběhu výběrových řízení vyskytují, je včetně hrozících finančních postihů uveden v části I. a II. Tabulky finančních oprav (EXTERNÍ METODICKÝ POKYN Č. 74 – PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ), kterou naleznete v sekci metodické pokyny.

Primární odpovědnost za dodržení zásad stanovených ZVZ  a Pokynů pro zadávání veřejných zakázek (Externí metodický pokyn č. 70) je věcí zadavatele, tedy příjemce dotace.

Oblast veřejných zakázek je pro úspěšnou realizaci projektů velmi důležitá, proto jí ŘO věnuje patřičnou pozornost. Z praxe je nutno potvrdit, že tato oblast patří při realizaci projektů spolufinancovaných EU k těm nejrizikovějším. ŘO pro Vás proto analyzoval jednotlivé případy a připravil přehled nejčastějších pochybení při zadávání a realizaci veřejných zakázek, včetně doporučení, jak jim předcházet.

 

Nesrovnalosti v oblasti veřejných zakázek:

Nedodržení zásady transparentnosti – Nedodržení nebo nedostatečné dodržení zásady transparentnosti výběrového řízení

Zadavatel musí zajistit, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Nedodržení vede k nepřezkoumatelnosti zadávacího řízení a projevuje se např. tak, že zadavatel není schopen prokázat odeslání výzvy či způsob hodnocení nabídek uchazečů je proveden jinak, než jak bylo uvedeno v zadávací dokumentaci.

 

Nevymezení (i nedostatečné) předmětu veřejné zakázky (VZ) v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky

Může vést k tomu, že zadávací dokumentace pak není úplná a správná (např. soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr není v souladu s obsahem projektové dokumentace).

Zadavatel zodpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace. Chyby v zadávací dokumentaci, zejm. z důvodu chyb projektanta, zjištěné v průběhu realizace projektu nejsou způsobilým výdajem projektu (předmětem zadání nové zakázky).

 

Doporučení:

Před zadávacím řízením provést revizi projektové dokumentace a výkazu výměr ve stavebním rozpočtu.

 

Uvedení v zadávací dokumentaci požadavků nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo specifická označení zboží a služeb apod., ačkoliv to není odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

Zadavatelé často neoprávněně užívají výjimku dle § 44 odst. 11 ZVZ, ačkoliv to není odůvodněno předmětem veřejné zakázky a požadavkem na vymezení předmětu VZ v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek. Do výkazu výměr pak umísťují odkazy na obchodní firmy, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, ochranné známky atd., to může následně vést v průběhu realizace i k nemožnosti dodat toto specifické zboží či dodávku.

Samotné uvedení klauzule, ve které zadavatel prohlašuje, že umožní pro plnění VZ použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení, nemusí být dostačující, a pokud požadavky zadavatele na specifické označení výrobků apod. nejsou odůvodněny specifickým předmětem veřejné zakázky, jedná se vždy o pochybení.

 

Doporučení:

Zadavatel by měl vždy vyvinout maximální snahu popsat předmět VZ za použití obecného popisu. Nedodržení této snahy pak může vést k porušení zásady zákazu diskriminace.

 

Špatně zpracovaná zadávací dokumentace, dle které není možné obdržet porovnatelné nabídky

V zadávací dokumentaci není vymezen předmět VZ v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek nebo není stanoven požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny.

Kvalita zpracování zadávací dokumentace odráží skutečnost, že na jejím základě dodavatelé mají podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených kritérií.

 

Doporučení:

Zadávací dokumentace musí obsahovat:

-       požadavky a technické podmínky, které vymezují předmět VZ  v takových podrobnostech, které jsou nezbytné pro zpracování nabídky,

-       úplný a správný, jasný a srozumitelný, určitý a dostatečně podrobný popis předmětu VZ.

 

Zadavatel nedostatečně specifikuje a podrobně nepopíše způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých hodnotících kritérií, popřípadě nedostatečné odůvodní výběr nabídky provedený na základě subjektivního hodnotícího kritéria

Zadavatel má povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny.

Vymezení dílčích hodnotících kritérií musí umožnit jednoznačné a přezkoumatelné hodnocení nabídek a současně musí splnit podmínky zásady transparentnosti.

 

Doporučení:

Hodnocení nabídek musí být zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně, musí být průhledné a průkazné.

Z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, resp. zadavatele je základním dokumentem zpráva o posouzení a hodnocení nabídek. Tento dokument pak slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, pro které je základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek.

Zvýšenou pozornost je nezbytné věnovat údajům o hodnocení nabídek v rámci dílčích hodnotících kritérií, která nejsou matematicky vyjádřitelná (tzv. kvalitativní nebo subjektivní hodnotící kritéria) a popisu hodnocení jednotlivých nabídek, včetně náležitého odůvodnění.

 

Nedodržení zásady zákazu diskriminace – Diskriminačně zvolená kvalifikační kritéria

-       vysoká požadovaná hodnota referenčních zakázek ve vztahu
k předpokládané hodnotě zakázky,

-       stanovena kritéria, které mohou splnit jen někteří z dodavatelů atd.

 

Stanovení nepřiměřených požadavků na způsobilost uchazečů nepřípustně omezuje okruh potenciálních dodavatelů a vede k jejich diskriminaci tím, že jim zadavatel znemožní zúčastnit se příslušného zadávacího řízení.

 

Rozdělení předmětu VZ za účelem, aby se zadavatel vyhnul složitějšímu typu zadávacího řízení

K uvedenému pochybení dochází v případě, kdy jeho prostřednictvím dojde k umělému rozdělení předmětu VZ, v jehož důsledku nastane snížení předpokládané hodnoty  VZ pod finanční limity stanovené v ZVZ.

Při posouzení, zda došlo k nepřípustnému dělení předmětu veřejných zakázek, se přihlíží k věcným, časovým a místním (geografickým) souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění  VZ je tvořen jedním souvislým funkčním celkem.

 

Porušení podmínek způsobilosti výdajů – Přidělení zakázky bez výběrového řízení

K přidělení zakázky bez výběrového řízení dochází nejčastěji v souvislosti s tzv. změnou technologie/materiálu, která představuje specifickou změnu projektu bez vlivu na projekt samotný, jeho cíle, aktivity, účel, indikátory nebo výstupy.

Nezbytnou podmínkou způsobilosti změny technologie/materiálu je provedení nového výběrového řízení, jehož předmětem je změna technologie/materiálu, která již byla v rámci původní zakázky soutěžena. (předpoklad splnění ohlašovací povinnosti vůči poskytovateli dotace)

Tuto zakázku nelze zadat v jednacím řízení bez uveřejnění, pokud nejsou výslovně naplněny podmínky použití takového zadání dle § 23 ZVZ (potřeba víceprací vznikla v důsledku objektivně nepředvídatelných okolností, kterou je třeba i doložit).

 

V případě, že při zadání hlavní zakázky byl dodržen ZVZ, nicméně následovalo zadání jedné nebo více dodatečných zakázek (v písemné formě či nikoliv), při nedodržení ZVZ, zejména ustanovení § 23 o použití JŘBU z důvodu krajní naléhavosti způsobené nepředvídatelnými událostmi nebo
v případě přidělení zakázek na dodatečné dodávky, práce nebo služby může být finanční oprava stanovena až ve výši 100 %.

V případě, že celková hodnota dodatečných zakázek zadaných (v písemné formě či nikoliv) bez dodržení ustanovení ZVZ nepřekročí prahové hodnoty stanovené ZVZ a 50 % hodnoty původní zakázky, je možno výši finanční opravy snížit na 25 %.

 

Nepřípustné změny smluvních ujednání – Zadavatel uzavře dodatek ke smlouvě, která byla uzavřena na základě zadávacího řízení vedeného dle ZVZ, přičemž tato změna smlouvy je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách/Pokyny pro zadávání VZ nebo jej obchází.

Jde o nepřípustné změny vysoutěžené smlouvy, u nichž nelze vyloučit, že by jiní dodavatelé mohli za změněných podmínek nabídnout lepší podmínky než stávající dodavatel, případně, že by (potencionálně lepší) mohlo nabídku v důsledku změněných podmínek podat více dodavatelů.

 

Jde o změny smluvních ujednání, které byly hodnotícími kritérii pro zadání VZ (např. nabídková cena, lhůta plnění atd.). Může se jednat o nepřípustnou změnu i v tom případě, pokud by zmenšení předmětu VZ mohlo ovlivnit okruh (počet) uchazečů o VZ.

 

 

Dojde-li ŘO na základě ukončených kontrol či auditů k závěru, že se jedná o podezření na spáchání správního deliktu zadavatele či dodavatele ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, předá případ k dalšímu šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a to formou podnětu k zahájení řízení podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a je povinen pravomocné rozhodnutím ÚOHS respektovat a nesrovnalost potvrdit. Zveřejněná rozhodnutí a více informací naleznete na webových stránkách ÚOHS.

 

 


No views yet