Logo
czech english
Regionální rada regionu
soudržnosti Severozápad

Úřad Regionální rady
Berní 2261/1
400 01 Ústí nad Labem

Úřední hodiny podatelny:
po-pá 8.00-13.00
PRACOVIŠTĚ KARLOVY VARY

Závodní 391/96C
360 06 Karlovy Vary

Úřední hodiny pro veřejnost:
po-pá 8.00-13.00
  • Bazénové centrum Karlovy Vary
  • Meandr Ohře
  • Nemocnice v Mostě
  • Rekonstrukce střechy kostela v Petrovicích
  • Sportovně rekreační areál Krajinka v Chebu
  • Diakonie ČCE v Litoměřicích
  • Retromuseum v Chebu
  • Městská nemocnice v Litoměřicích
  • Park Herty Lindnerové v Krupce
  • Sportovní hala v Litvínově
  • Víceúčelové hřiště v Hazlově
  • Víceúčelové hřiště v Hazlově
  • Sportovní areál v Duchcově
  • Bazénové centrum v Karlových Varech
  • Nemocnice v Mostě
  • Krajská zdravotní v Ústí nad Labem - dětský pavilon
  • Městská knihovna v Nové Roli
  • Společenský objekt Dalovice
  • Zámecké zahrady v Děčíně
  • Městská knihovna v Děčíně
  • Dům porcelánu v Dubí
  • Park Herty Lindnerové v Krupce
  • Volnočasový areál Rolava
  • Dopravní terminál v Chebu
  • Hasičské muzeum v Krupce
  • Rekonstrukce střechy kostela v Petrovicích
  • Multifunkční hřiště v Hroznětíně
  • Autobusový terminál v Žatci
  • Regioshark
  • Zámecké zahrady v Děčíně
  • Domov se zvláštním režimem Oáza Klidu o.p.s. v Novém Sedle
  • Zubrnice
  • Domov dětí a mládeže v Nové Roli
  • Hasičské muzeum v Krupce
  • Víceúčelové hřiště v Litvínově
  • Sportovní hala v Litvínově
  • Autobusové nádraží v Litoměřicích
  • Regioshark
  • Autobusový terminál v Žatci
  • Meandr Ohře
  • Víceúčelové hřiště v Litvínově
  • Autobusové nádraží v Litoměřicích
  • Dům porcelánu v Dubí
  • Městský úřad v Třebenicích
  • Plavecký areál v Ústí nad Labem
  • Dopravní hřiště v Litoměřicích
  • Karlovarská krajská nemocnice
  • Městská nemocnice v Litoměřicích
  • Domov dětí a mládeže v Nové Roli
  • Amfiteátr v Lokti
  • Zubrnice
  • Dopravní hřiště v Litoměřicích
  • Karlovarská krajská nemocnice
  • Silnice Pstruží
  • Retromuseum v Chebu
  • Sportovně rekreační areál Krajinka v Chebu
  • Městská knihovna v Nové Roli
  • Dopravní terminál v Chebu
  • Depozitář muzea v Žatci
  • Depozitář muzea v Žatci
  • Silnice v Krásné Lípě
  • Městská knihovna v Děčíně
  • Krajská zdravotní v Ústí nad Labem - dětský pavilon
  • Domov se zvláštním režimem Oáza Klidu o.p.s. v Novém Sedle

Odhalení nesrovnalosti a průběh daňového řízení

 

ŘO vykonává podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a podle příslušných předpisů EU veřejnosprávní kontrolu na všech úrovních implementace ROP Severozápad a projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU a národních veřejných zdrojů.

 

Základní druhy kontrol zahrnují:

-       Dokladová kontrola spočívá v kontrole dokladů předložených při kontrole dokladů k zadávacímu/výběrovému řízení, při oznámení o změně projektu, při vypracování dodatku ke smlouvě a při kontrole dokladů předložených ve fázi udržitelnosti projektu.

-       Kontrola na místě spočívá v kontrole na místě realizace projektu nebo v místě sídla příjemce, tedy v porovnání skutečného stavu se stavem deklarovaným. Kontrola na místě obsahuje rovněž kontrolu dokladů.

 

V případě zjištěných nesrovnalostí může protokol o kontrole obsahovat uložená opatření k nápravě včetně lhůty k jejich splnění. Na základě výsledků kontroly je možné navrhnout krácení požadované částky, které je uvedeno rovněž v protokolu o kontrole.

 

Pokud zjištěná skutečnost bude ze strany příjemce dotace představovat porušení rozpočtové kázně či jinou potvrzenou nesrovnalost, je příjemce dotace povinen provést odvod za PRK do rozpočtu poskytovatele dotace. Odvod za PRK odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, a nebo odpovídá výši poskytnutých prostředků, pokud podle Smlouvy o poskytnutí dotace nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků nebyl uložen odvod nižší.

 

Finanční prostředky budou vymáhány zpět, pokud bude nesrovnalost potvrzena ve smyslu definice Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze SF/FS/EFF na programové období 2007 -2013.

 

V případě, že dojde k porušení povinností dle Smlouvy o poskytnutí dotace a příjemce dotace prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost (např. zemětřesení, požár, bouře, záplavy, sesuvy půdy, teroristický útok, stávka), rozhoduje o dalším postupu ŘO.

 

 

Podezření na nesrovnalost

Podezření na nesrovnalost může ŘO nahlásit kterýkoliv externí subjekt, který zjistí či pojme podezření,  že k nesrovnalosti došlo, může to být dokonce i příjemce sám.

Nejčastěji však odhalí nesrovnalost sám ŘO při kontrolní činnosti. Podmínky a účel kontroly vychází z požadavků Evropské komise a zákonných předpisů ČR, především zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

Nesrovnalost může být odhalena také při kontrole/auditu externími subjekty (např. Auditní orgán Ministerstva financí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, PCO, Evropská komise, Evropský účetní dvůr, Nejvyšší kontrolní úřad).

 

O opodstatněné podezření na nesrovnalost se jedná v případě

  • vyčísleného zjištění z ukončené kontroly NKÚ, se kterým se ŘO neztotožňuje,
  • podezření na spáchání trestného činu, pokud již v dané věci byly zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu.

 

Potvrzená nesrovnalost

O potvrzení či nepotvrzení nesrovnalosti, včetně jejího vyčíslení, rozhoduje ŘO, pokud se nejedná o potvrzenou nesrovnalost ve výši, kterou stanovil příslušný orgán, vyplývající z

  • vyčísleného zjištění z finální auditní zprávy AO,
  • vyčísleného zjištění z finální auditní zprávy EK poté, co je ze strany ČR akceptovaná,
  • vyčísleného zjištění z finální auditní zprávy EÚD poté, co je toto zjištění, včetně vyčíslení, potvrzeno EK a následně akceptováno ze strany ČR,
  • vyčísleného zjištění z ukončené kontroly PCO,
  • vyčísleného zjištění z ukončené kontroly ŘO dle čl. 13 Implementačního nařízení,
  • vyčísleného zjištění z ukončené kontroly NKÚ, se kterým se příslušný ŘO ztotožňuje,
  • finanční opravy provedené EK dle čl. 99 Obecného nařízení.

 

Korekce (od 1. 7. 2016 je již tento postup nerelevantní)

Nesrovnalost, ke které došlo ještě před proplacením dotace, v případě, že porušení nelze odstranit a nejde o pochybení formálního charakteru, je příjemci dotace provedena korekce způsobilých výdajů uvedených v žádosti o platbu (ŽoP).

 

Výzva k vrácení dotace

Zjistí-li se na základě kontrolního zjištění, že příjemce dotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem nebo Smlouvou o poskytnutí dotace, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě, bude příjemce v souladu s ust. § 22 odst. 6 zák. č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění vyzván k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě. Výzva k vrácení dotace nebo její části není pro příjemce dotace závazná.

V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. V opačném případě, kdy nedojde k vrácení dotace nebo její části ve stanoveném termínu, bude případ posuzován jako porušení rozpočtové kázně dle § 22 zák. č. 250/2000 Sb. a bude s příjemcem zahájeno daňové řízení.

 

Zahájení daňového řízení

Před uložením odvodu je příjemci zasláno oznámení o zahájení řízení dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ), kdy je zároveň příjemce vyzván, pokud disponuje důkazními prostředky, které dosud při předchozích řízeních a řízeních na tato řízení obsahově navazujících neuplatnil, respektive nenavrhl, aby tak učinil.

 

Platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně (PRK)

V případě PRK u příjemců, s nimiž byla Smlouva o poskytnutí dotace uzavřena před 1. 5. 2012, i když není stanovena možnost udělit za PRK snížený odvod, je odvod stanoven s ohledem na nutnost respektovat základní zásady správy daní, konkrétně ustanovení § 8 odst. 2 DŘ („Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.“). Pro stanovení přiměřené sankce za zjištěná pochybení se uloží odvod dle Tabulky snížených odvodů (příloha č. 1 Externího metodického pokynu č. 74 – PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ).

V případě PRK u příjemců, s nimiž byla Smlouva o poskytnutí dotace uzavřena po 1. 5. 2012, je příjemci uložen snížený odvod  dle Tabulky snížených odvodů (příloha č. 1 Externího metodického pokynu č. 74 – PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ).

Snížený odvod se uloží v hranicích procentního rozmezí, které jsou stanoveny u jednotlivých typů porušení pravidel. Při stanovení výše sníženého odvodu se přihlédne k závažnosti zjištěného pochybení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při posuzování konkrétních případů PRK ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je nutno postupovat v souladu s aktuálním stavem smluvních ujednání právního titulu na poskytnutí prostředků, tzn. uzavřené Smlouvy o poskytnutí dotace, resp, dodatku a příslušné právní úpravy (včetně tabulek pro stanovení výše odvodu za PRK) platné v době zjištěného nedostatku.

Odvod za PRK lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na PRK může ŘO pozastavit peněžní prostředky, a to až do výše předpokládaného odvodu. Uložený odvod je zpravidla splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci Platebního výměru na odvod.

Odvod příjemce uhradí na účet RR SZ č. 2420682/0800 vedený u České spořitelny, a.s., přičemž příjemce dotace jako konstantní symbol uvede 558 a jako variabilní symbol posledních pět čísel čísla Smlouvy o poskytnutí dotace. Odvod se neuloží, pokud jeho celková výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nepřesáhne 1 000,– Kč.

 

Platební výměr na penále za porušení rozpočtové kázně (PRK)

Dle § 22 odst. 8 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je za prodlení s odvodem za PRK ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1000,– Kč, se neuloží.

V případě PRK, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá, počítá se penále za porušení rozpočtové kázně ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě rozhodnutí odvod uhradit.

Vyměřené penále za PRK je splatné ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci Platebního výměru na penále za PRK.

Dle ustanovení § 22 odst. 13 zák. č. 250/2000 Sb. lze penále uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. Po dobu povoleného posečkání nevzniká příjemci povinnost uhradit penále. V případě zjištění porušení rozpočtové kázně u několika etap projektu se penále počítá u každé jednotlivé etapy samostatně.

Penále příjemce uhradí na účet RR SZ č. 4361022/0800 vedený u České spořitelny, a.s. Jako konstantní symbol uvede 558 a jako variabilní symbol posledních pět čísel čísla Smlouvy o poskytnutí dotace.

 

Odvolání příjemce

Příjemce může proti rozhodnutí o odvodu a penále za PRK podat odvolání ve smyslu § 109 DŘ a § 22 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení u ÚRR.

V případě, že odvolání neobsahuje požadované náležitosti, je příjemce bez zbytečného odkladu vyzván k doplnění svého odvolání. Pokud ÚRR o odvolání nerozhodne sám, postoupí jej bez zbytečného odkladu spolu s úplným spisovým materiálem odvolacímu orgánu, kterým je Ministerstvo financí ČR (MF ČR). Odvolací orgán zpravidla cca do 7 měsíců od postoupení odvolání vydá rozhodnutí, na základě kterého buď odvolání zamítne, změní nebo zruší a řízení zastaví. Poté je příjemce povinen se tímto rozhodnutím řídit, jelikož proti tomuto rozhodnutí není již možné se dále odvolat.

Odvolání nemá odkladný účinek, tudíž je příjemce povinen vystavený platební výměr uhradit nebo požádat o posečkání s jeho úhradou.

 

Prominutí odvodu

Příjemce může ve smyslu § 22 odst. 14 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů podat žádost o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu z důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 259 odst. 3 DŘ.

 

Odvod může být prominut v případě, že dané porušení nemělo přímý finanční dopad (nejde-li např. o nezpůsobilost výdaje) a nebyl stanoven snížený odvod za PRK dle Tabulky snížených odvodů (příloha č. 1 Externího metodického pokynu č. 74 – PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ).

O prominutí nebo částečném prominutí odvodu, včetně výše prominutí, rozhoduje předseda Regionální rady na základě doporučení Pracovní skupiny pro nesrovnalosti. Řádně odůvodněnou žádost příjemce o prominutí celého nebo části odvodu lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Žádost bude projednána po uhrazení správního poplatku ve výši 1.000,– Kč na účet ÚRR SZ č. 4361022/0800 vedený u České spořitelny, a.s. Jako variabilní symbol příjemce uvede posledních pět čísel čísla Smlouvy o poskytnutí dotace. Poté je vystaveno Rozhodnutí o prominutí odvodu. V případě schválení prominutí části odvodu je v tomto rozhodnutí příjemce informován o nové výši odvodu, který je povinen uhradit. O prominutí odvodu je možné rozhodnout až do výše stanovené Tabulkou finančních oprav (příloha č. 2 Externího metodického pokynu č. 74 – PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ). ŘO tímto postupem zajistí transparentní a nediskriminační přístup ke všem případům.

Proti rozhodnutí ve věci prominutí odvodu nelze uplatnit opravné prostředky.

 

Prominutí penále

Příjemce může ve smyslu § 22 odst. 14 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů podat žádost o prominutí povinnosti penále z důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 259 odst. 3 DŘ. O prominutí penále, včetně výše prominutí, rozhoduje předseda Regionální rady na základě doporučení Pracovní skupiny pro nesrovnalosti.

Řádně odůvodněná žádost o prominutí penále bude projednána po uhrazení správního poplatku ve výši 1.000,– Kč na účet ÚRR č. 4361022/0800 vedený u České spořitelny, a.s. Jako variabilní symbol příjemce uvede posledních pět čísel Smlouvy o poskytnutí dotace. Poté je vystaveno Rozhodnutí o prominutí penále.

Proti rozhodnutí ve věci prominutí penále nelze uplatnit opravné prostředky.

 

Posečkání s úhradou odvodu/penále

Na žádost příjemce dotace může být povoleno příjemci posečkání s úhradou odvodu či penále (dle § 156 a § 157 DŘ), bylo-li by neprodlené zaplacení spojeno pro příjemce dotace s vážnou újmou, nebo u částek, u nichž lze očekávat, že budou prominuty. Povolení může být vázáno na podmínky. Řádně odůvodněná žádost o posečkání bude administrována až po uhrazení správního poplatku ve výši 400,– Kč na účet ÚRR č. 4361022/0800 vedený u České spořitelny, a.s. Jako variabilní symbol příjemce uvede posledních pět čísel Smlouvy o poskytnutí dotace. Poté je vystaveno Rozhodnutí o posečkání úhrady odvodu/penále. Posečkání lze povolit nejdříve ode dne splatnosti, a to i zpětně. Rozhodnutí o posečkání musí být vydáno do 30 dnů ode dne podání žádosti příjemce. Posečkání nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta, v níž se promlčuje vybrání odvodu/penále. Proti rozhodnutí o posečkání je přípustné odvolání.

 

Platební výměr na úrok z posečkané částky

Za dobu posečkání odvodu vzniká příjemci povinnost uhradit úrok z posečkané částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení.

Úrok se nepředepíše, nepřesahuje-li 100,– Kč. Od předepsání úroku z posečkání se může upustit, pokud by ekonomické nebo sociální poměry příjemce zakládaly tvrdost uplatněného úroku. Při posuzování a rozhodování o upuštění od předepsání úroku z posečkání se vychází vždy ze skutkového stavu a podmínek v době rozhodování o upuštění od předepsání úroku. Po dobu povoleného posečkání odvodu nevzniká příjemci povinnost uhradit penále.

 

Rozložení úhrady do splátek

Na žádost příjemce dotace může ředitelka ÚRR povolit úhradu odvodu či penále ve splátkách (dle § 156 a 157 DŘ).

Řádně odůvodněná žádost o povolení splátek bude administrována až po uhrazení správního poplatku ve výši 400,– Kč na účet ÚRR č. 4361022/0800 vedený u České spořitelny, a.s. Jako variabilní symbol příjemce uvede posledních pět čísel Smlouvy o poskytnutí dotace. Ve věci schválení či zamítnutí žádosti o povolení splátek rozhoduje ředitelka ÚRR. Příjemce je o schválení či zamítnutí vyrozuměn zasláním Rozhodnutí o povolení splátek, jehož součástí je splátkový kalendář do 30 kalendářních dnů ode dne podání žádosti.

Povolení splátek nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta, v níž se promlčuje vybrání odvodu. Proti rozhodnutí o povolení splátek je přípustné odvolání.

 

Platební výměr na úrok z prodlení

V případě, že je odvod ze strany příjemce uhrazen po datu splatnosti, které je stanoveno v rozhodnutí o odvodu, vzniká příjemci povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. O předpisu úroku z prodlení je příjemce vyrozuměn Platebním výměrem na úrok z prodlení.

Úrok z prodlení je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru, pokud není stanoveno jinak. Po dobu posečkání nebo řádného splácení splátkového kalendáře úrok z prodlení nenabíhá.

 

 


No views yet