Adresářová historie
Základní charakteristika regionu soudržnosti Severozápad
Pro potřeby hospodářské a sociální soudržnosti se zřizují regiony, jejichž území je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2 (dále jen regiony soudržnosti). Region soudržnosti Severozápad je vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje.
Ústecký kraj (CZ 042)
Karlovarský kraj (CZ 041)
Region soudržnosti Severozápad je oblastí, která má z hlediska zemědělství příznivé podmínky zejména v okresech Litoměřice a Louny. Ve zbývající části nejsou podmínky pro efektivní a intenzivní zemědělství na relativně značné ploše. V příhraniční oblasti, v Podkrušnohoří, a územích, kde probíhala těžba hnědého uhlí a na ní se koncentroval průmysl, nejsou příznivé podmínky pro rozvoj zemědělství. Území je tvořeno zejména okresy Cheb, Sokolov, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Toto území bylo posledních 15 –20 let hodnoceno z hlediska životního prostředí jako plošně největší antropogenně postižené území v ČR a zejména Podkrušnohoří bylo součástí tzv. Černého trojúhelníku.
Dominovala zde činnost, která výrazně zasahovala do krajiny, ovlivňovala venkovský prostor a podílela se na likvidaci přírodních ekosystémů i lidských sídel. Zejména od 70. let minulého století v severních Čechách, v důsledku těžby uhlí povrchovým způsobem, došlo k výraznému narušení venkovského prostoru. Docházelo k záborům pozemků využívaných zemědělskou výrobou ve prospěch těžby, k likvidacím zemědělských objektů, infrastruktury, k vysídlení obyvatel a lidských sídel. Udává se, že v severních Čechách bylo zlikvidováno v důsledku těžby uhlí více jak 150 obcí. Obyvatelé byli přesídlování do měst a částečně i do střediskových obcí, část odešla ze zemědělství pracovat do průmyslových nebo důlních podniků.
Dalším faktorem, který ovlivňoval hospodaření na zemědělské a lesní půdě od 70. let do konce století (cca do r. 1993) byly imise, které chrlily průmyslové podniky, zejména elektrárny. Imisní zátěž ovlivňovala půdu, rostlinnou i živočišnou produkci, likvidovala lesní porosty, docházelo k poškozování agroekosystému, ale i zdraví obyvatel. To rovněž přispělo k opouštění a vylidňování venkovského prostoru v regionu Severozápad, zejména v její příhraniční částí.
V posledních 10 – 15 letech došlo k poklesu zemědělské produkce. Z hospodaření významně dotovaného státem a charakterizovaného vysokými materiálovými a energetickými vstupy do zemědělské výroby, koncentrovaného zde v Oborových podnicích Státních statků, se přechází na hospodaření v menších územních celcích. Zvýšil se počet podniků fyzických osob i počet obchodních společností v zemědělství. V části regionu Severozápad, zejména v okresech Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín se přechází na extenzivnější formy hospodaření, část pozemků je uváděna do klidu.
K útlumu dochází i v průmyslové a důlní činnosti. To sebou přináší skutečnost, že životní prostředí se výrazně zlepšilo, ale omezení průmyslové a důlní činnosti sebou přineslo ztrátu pracovních míst a nárůst nezaměstnanosti, která je nejvyšší v ČR.
Přes výše uvedené problémy lze předpokládat, že podmínky pro rozvoj hospodaření v krajině zde mají perspektivu, venkovský prostor lze využít nejen pro zemědělství, ale i multifunkčně –pro řemesla, služby i turistiku. Rozvoj těchto aktivit je vhodné podpořit. Zaměřit se na proměny společnosti ve 3. tisíciletí a využít specifických možností rozvoje venkovského prostoru na rekultivovaném území po těžbě na Sokolovsku a v pánevních okresech Ústeckého kraje, ale i v perspektivních oblastech Krušných hor, na Karlovarsku a Děčínsku.
Více a aktuální informace o jednotlivých krajích a jejich zajímavostech naleznete na:
|
|
|
AKTUALIZACE: 4. května 2009
